KČT Lovosice pořádal ve dnech 4. – 11. srpna 2019 putování na kolech po okolí Pálavy. Pavlovské vrchy se nachází v severozápadním výběžku Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky. Však nás počasí nezklamalo, teploty šplhaly ke třicítce a bouřky a déšť hrozily pouze v noci. Obavy ze složité cesty po dálnici D1 se nenaplnili a tak jsme se ubytovali v penzionu rodiny Knápkových ve Strachotíně v neděli již kolem 14 hodiny. Uvítali jsme pozvání na hody a na návsi jsme pak mohli obdivovat taneční vystoupení krojovaných strachotíňáků.
V pondělí jsme osedlali své oře a vydali se do Hrušovan po jižním okraji Novomlýnských nádrží. Cesta vedla po příjemných asfaltových cyklotrasách, ale také po polní cestě poznamenané minulými dešti. V Novosedlech v penzionu Kristýna byl právě čas na kávu. Krátké zastavení na odpočívadle u Čápů u Jevišovky. Cyklostezka nás zavedla do Hrušovan. Oběd v restauraci U Svídů byl výborný. Z Hrušovan nás čekal kousek po silnici, ale dál vedla nádherná cyklotrasa podél rezervace Vrbový háj do Jevišovky. Také pokračování lesem do Drnholce bylo v odpoledním žáru příjemné. Další trasa z Drnholce po hrázi byla náročná, protože teprve před Pasohlávkami byl kamenitý povrch nahrazen asfaltem. I tak část stezky obsazovali rybáři a pro nás to skončilo nepříjemnou kolizí.
Úterý nás zavedlo do Lednice. Úvod až do Bulhar byl většinou nepříjemně po silnici, ale další cesta lesy do Lednice byla pohodová. Část výpravy se kochala lednickým zámkem a zahradami, část se vydala pěšky k minaretu. Spolu jsme pak poobědvali v hospůdce U Volhy. Cestou zpět jsme se zastavili u Janova hradu, obelisk je bohužel pro cyklisty nepřístupný. V Přítlukách jsme v restauraci nabrali sílu vytlačit kola na rozhlednu Maják. Následoval sjezd do Zaječí a přes Šakvice do penzionu. Večer pak, jak má na Moravě být, víno a zpěv.
Ve středu byla naplánována fyzicky nejnáročnější etapa – po vinařských stezkách. První výzvou byla rozhledna U obrázku nad Starovičkami. Před druhou rozhlednou Slunečná jsme se ve Velkých Pavlovicích občerstvili. Oběd v Bořeticích v hotelu Modré hory byl výborný. Krátký sjezd ke sklípkům pod Kraví horou a pak krpál na rozhlednu, který jen málokdo vyšlapal. Odtud polňačkou do Němčiček. Doplnění tekutin v kiosku u bobové dráhy a opět nahoru do Kurdějova. Tady jsme obdivovali kostel-pevnost bohužel jen z venku, byl zavřený. Na další plánovanou rozhlednu v Hustopčích už nebyly síly a přes Šakvice jsme se vrátili do Strachotína.
Čtvrtek byl věnován jižní části lednicko-valtického areálu. Auty jsme se dopravili do Mikulova, podél hranice vystoupali ke kolonádě na Reistně a kochali se nádhernými výhledy. Na oběd jsme sjeli do Valtic. Krátká procházka u zámku a pokračovali jsme k Dianinu chrámu. Příjemnými lesními cestami jsme dojeli až k zámečku Pohansko. V Břeclavi jsme se nechtěli zdržovat a kolem Kančí obory jsme lesními cestami dorazili k Apollonovu chrámu. Přes Hlohovec a Sedlec kolem rybníků jsme se vrátili do Mikulova. Večer pak k vínu a zpěvu přibylo i grilování.
Pátek a sobota byl „volný lov“. Některé skupiny vyjely za koupáním do řeky Jihlavy nebo do lomu u Mikulova. Někteří do Rakouska na hrad Falkenštejn, jiní do archeologického muzea nebo po mikulovských památkách. I na na pěší tůru po Pálavě došlo. Část výpravy dohnala nesplněný úkol – rozhlednu v mandloňovém sadu nad Hustopečemi.
V neděli jsme se rozloučili s manžely Knápkovými, poděkovali jim za příjemné prostředí a nakoupili suvenýry z vinohradů. Cesta zpět po D1 byla opět pohodová.
Ing.Miloš Vodička
